|
|
Společenstva korýšů a vířníků v přirozených a revitalizovaných rašeliništích
Pfeifer, Lukáš
Teoretická část diplomové práce se zabývá vyhodnocením současného stavu rašelinišť v České republice, která byla v minulosti výrazně poznamenána odvodněním a násled-ným vysoušením. Důvodem těchto zásahů byla zejména těžba rašeliny. V současné době je snaha těmto lokalitám navrátit jejich přirozený ráz a chránit je. Praktická část se zabý-vá vyhodnocením druhového složení korýšů a vířníků ve sledovaných přirozených a re-vitalizovaných lokalitách v Krušných horách a na Šumavě. Celkem bylo nalezeno 39 zástupců vířníků a planktonních korýšů. Na základě rozdílů v druhovém složení na jed-notlivých lokalitách byl vyhodnocen dopad revitalizace na tato společenstva.
|
|
|
Detailní taxonomická a klonální struktura druhového komplexu Daphnia longispina na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Korytovité přehradní nádrže jsou charakteristické výskytem specifických horizontálních environmentálních gradientů a umožňují tím výskyt několika druhů perlooček komplexu Daphnia longispina v jedné nádrži. V důsledku preference rozdílných podmínek se vyskytují jednotlivé druhy na rozdílných lokalitách. Mým cílem bylo zanalyzovat pomocí deseti mikrosatelitových markerů detailní taxonomickou a klonální strukturu těchto perlooček na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka a porovnat ji mezi dvěma sezónami. Zároveň mi byly poskytnuty vzorky nově objevené kryptické mitochondriální linie právě ze Želivky. Byla potvrzena nenáhodnost výskytu jednotlivých druhů i jejich hybridů v přehradní nádrži. Zároveň se potvrdilo, že taxonomické složení nádrže je ve dvou po sobě následujících sezónách v prostoru relativně stálé. Distribuce jednotlivých klonů se naopak ukázala jako značně heterogenní, a to jak v čase, tak v prostoru. Klonální diverzita rodičovských druhů byla prokazatelně vyšší než u jejich hybridů. To by mohlo znamenat, že mezi rodičovskými genomy existují reprodukční bariéry. Bylo nalezeno i několik klonů, které se vyskytovaly opakovaně na podobných lokalitách, což naznačuje, že jsou některé klony schopné přezimovat u dna nádrží a další sezónu se znovu vyskytují na podobné lokalitě.
|
|
|
Arktická jezera: současný zooplankton, subfosilní záznam a rekonstrukce minulého vývoje, s důrazem na Svalbard
Sejbalová, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Arktické oblasti mají vlivem malého přísunu energie jednoduché potravní sítě, a proto se zde rychleji projevují změny. V arktických oblastech je mnoho jezer různých typů. Na dně těchto jezer se po dlouhá tisíciletí shromažďují zbytky různých organismů. Nejčastěji jsou to pakomáři (Chironomidae), rozsivky (Diatomeae) a perloočky (Cladocera), kterými se hlavně zabývá moje práce. Perloočky se v sedimentech jezer dobře zachovávají. Nachází se zde hlavně jejich chitinozní krunýře, hlavové štíty, a také efípia. U některých druhů se zachovávají pouze drobné úlomky jejich těl. Tyto zbytky jsou využívány v paleolimnologických studiích. Ze složení společenstev perlooček v současnosti lze vyvodit vztahy určitých druhů nebo skupin druhů k určitým faktorům prostředí a pomocí těchto vztahů lze rekonstruovat vývoj jezera i jeho okolí v minulosti. Nejčastější jsou rekonstrukce teploty, hloubky jezera a úživnosti. Ze znalosti reakce organismů na změny podmínek lze předpovídat, jak budou společenstva reagovat na změny v budoucnosti. Moje budoucí práce se bude zabývat analýzou perlooček z kóru odebraného z jezera Garmaksla, které se nachází v centrální části Svalbardu, proto je Svalbard něj tato práce zaměřena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Detailní taxonomická a klonální struktura druhového komplexu Daphnia longispina na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Korytovité přehradní nádrže jsou charakteristické výskytem specifických horizontálních environmentálních gradientů a umožňují tím výskyt několika druhů perlooček komplexu Daphnia longispina v jedné nádrži. V důsledku preference rozdílných podmínek se vyskytují jednotlivé druhy na rozdílných lokalitách. Mým cílem bylo zanalyzovat pomocí deseti mikrosatelitových markerů detailní taxonomickou a klonální strukturu těchto perlooček na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka a porovnat ji mezi dvěma sezónami. Zároveň mi byly poskytnuty vzorky nově objevené kryptické mitochondriální linie právě ze Želivky. Byla potvrzena nenáhodnost výskytu jednotlivých druhů i jejich hybridů v přehradní nádrži. Zároveň se potvrdilo, že taxonomické složení nádrže je ve dvou po sobě následujících sezónách v prostoru relativně stálé. Distribuce jednotlivých klonů se naopak ukázala jako značně heterogenní, a to jak v čase, tak v prostoru. Klonální diverzita rodičovských druhů byla prokazatelně vyšší než u jejich hybridů. To by mohlo znamenat, že mezi rodičovskými genomy existují reprodukční bariéry. Bylo nalezeno i několik klonů, které se vyskytovaly opakovaně na podobných lokalitách, což naznačuje, že jsou některé klony schopné přezimovat u dna nádrží a další sezónu se znovu vyskytují na podobné lokalitě.
|
|
|
Společenstva planktonních organismů v poříčních tůních
ŠEBESTA, Roman
Tato bakalářská práce si klade za cíl obecně pojednat o poříčních tůních se zaměřením na oblast Horní Lužnice a zaměřit se zejména na společenstva zooplanktonu, který se v těchto lokalitách vyskytuje. Na základě pravidelného vzorkování tohoto společenstva v odlišných typech poříčních tůní potom poznat lépe jejich druhové a početní změny v průběhu roku. V neposlední řadě se také seznámit s odběrovými technikami a laboratorním zpracováním vzorků zooplanktonu.
|
|
|
Porovnání druhového složení a dynamiky společenstva zooplanktonu v rybnících s extenzivním obhospodařováním.
SEICHERSTEIN, Adam
Dynamika a druhové složení společenstva zooplanktonu byly studovány ve třech experimentálních nádržích (43, 46 a 48) umístěných v areálu pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech. Na všech třech nádržích byl prováděn extenzivní chov kapra obecného. Vzorky zooplanktonu byly odebírány během třech vegetačních sezon (2008, 2009, 2010), zpravidla vždy jednou v měsíci. Společně s odběry byly také provedeny chemické rozbory daných lokalit. Diverzita i početnost zooplanktonu byly ovlivňovány především rybí obsádkou.
|
host ::
RSS.